Podle slov mé ženy jsem se vývojově zasekl v pubertě, kalendář ale bohužel nelže a se slzou v oku si musím přiznat, že už jsem starší archivní kus. Abych pravdu řekl, jsem za to vlastně i rád. Nebudu tady brečet, jak bylo za mých mladých let všechno lepší (i když je to absolutně pravda), ale pokusím se ve zkratce shrnout vývoj „BMX video média“ za posledních přibližně patnáct let… A to bych nebyl já, abych k tomu nepřidal trošku svého subjektivního pohledu na věc.
„Od VHS k Instagramu“, takhle jsme to vážně pojmenoval? Tak jo, může být, ale trefnější název by zněl „Od kvality ke kvantitě“. BMX se stejně jako všechno kolem nás vyvíjí a přirozeným pokrokem, kdy všechno zjednodušujeme a urychlujeme, jsme to dopracovali od hodinových VHS záznamů k vteřinovým single trick klipům. Osobně mi insta boom nijak extra nevadí. Klípek z parku, warm up ze streetku nebo starší banger klip z web editu si tam taky s klidem hodím, proč ne, že jo? Kvalitu si s WL boyz schováváme do smysluplnějších věcí, každopádně zavzpomínat na starší okoukaný banger se určitě občas hodí a stočit backstage story z filmařské mise nebo filmnout Tydlovi warm up dubs na handrailu z patnáctek taky není problém. Asi tak, no, prostě instagrámek, facebook nebo co já vím, co ještě existuje, jsou pro mě místem, kde přidávám jakési leftovery nebo materiál, který by měl nažhavit na něco většího! Už jsem mírně naťukl jádro pudla, ale nepředbíhejme a pojďme trošku zavzpomínat na historii.
Kdysi v době dumb – phonové byla možnost natáčet videa jen a pouze na klasické kamery. Jelikož kamery tehdá něco stály, mohlo si je dovolit jen malé procento lidí nebo větší subjekty, chápej jako BMX firmy. Když máš expensive gear, tak je logické, že ho nedáš do ruky nějakému ňoumovi od vedle, ale svěříš ho někomu s potenciálem a třeba i s troškou zkušeností. Internet kdysi nebyl tak dostupný, jako je tomu dneska. Platívalo se za každou vteřinu na síti a rozhodně se nedalo drahocenným časem plýtvat na sledování béčkových videí na youtube. Bystřejšímu čtenáři dojde, že existovalo jediné smysluplné řešení – točit kvalitní videa z pěkných záběrů, bravurně sestříhané, na VHS (později DVD) vydávané a dělat je tak, aby se na ně divák mohl kouknout klidně desetkrát, a pořád se bavil! A aby člověk oprášil kazetu po pěti letech, šoupl ji do videa a znova se bavil! Jaké je takové video jedním slovem? Nevíte? Ale jasně že víte! KVALITNÍ přece… k v a - L I T – n í .
Doba postoupila, zaplavil nás internet za babku, natáčecí technika už není #veryrare a vyexportovaná produkce se z tvrdých médií přesunula na web. Videa se začaly zkracovat, objevila se i „laická“ produkce a polehounku se začal vytrácet jakýsi HYPE ze zhlédnutého videa. Už to nikdy nebylo jako „411 Barcelona vacation“ na kazetě… Ale ne, to bych kecal. Taky občas bylo. Full lenght projekty se neztrácely a jejich dozvuk byl pořád dlouhý. Boyz in da hood se kupříkladu o FITLIFE bavili minimálně měsíc v kuse, hudba z vidka hrála ve frýdecké hale non stop a každý správný srdcař prožíval Aitkenovu massive over rail jedničku ze schodů tak, jako když naši hokejisti hráli v Naganu semi s Kanadou. Ohryzané televizory, vylité pivka, rozsypané brambůrky… Byl to nervák, ale Mike je true G a prostě to tam naložil!!!
Jestli se na kvalitu podívám z DVD nebo online na netu je mi vcelku jedno, jsou ale i tací, kteří na DVDs nebo VHS nedají dopustit. Přiznávám, je to pěkné, mít ve videotéce pár legendárních kousků, ale že bych potřeboval mít celou polici kazet a dívídís se nedá říct. Utírat prach z obalů mě moc neba, sorry jako.
Tramtadadááááá, a dostáváme se k době dnešní. Přehršle trapných VLOGů na youtube, tisíce klipů na sociálních sítích, nestíháme to vstřebávat, nedá se to sledovat, je to průměrné, tohle už jsem viděl, ten magor si dal double bár z El Tora na instagram a tak dále a tak dále. Je toho moc, je toho příliš, strašná kvantita, minimální kvalita. Samozřejmě nemůžu říct, že by se kvalita úplně vytratila, to vůbec ne, je pár jedinců i v naší domovině, kteří to dělají kvalitně a mají můj obdiv, ale je jich jako šafránu.
WDGF Raiders jsou nejvíc, je to REAL a ty to víš!
Co je pro Vás kvalitní video? Co by mělo splňovat a co by v něm naopak nemělo být? Pro mě osobně je to takové video, které musím dokoukat celé v reálném čase, něčím nepojmenovatelným mě zaujme a pustím si ho více než dvakrát. Nemusí nutně vystupovat z řady, nemusí mít wow efekt, nemusí být ve 4k rozlišení a ani tam nemusí být bangers. Musí tam být to kouzlo, něco zvláštně chytlavého, co musím zkoumat dalších deset kouknutí a když té magii občas přijdu na kloub, říkám si: „Daaaaaaaamn, son, tohle je sweet!“ Moc často se to sice nestává, ale když už občas jo, fakt to extrémně precítím. Může to být klidně VLOG, podcast, vibe vidko nebo banger part, minuta nebo půl hodina… Ani o tohle nejde, vidka jsou stejné jako BMX, je to freestyle a nemůžeš nikdy striktně říct, co je nej a házet kupříkladu všechny VLOGy do jednoho pytle odpadu.
Není vůbec špatné, že vzniká i nekvalitní tvorba. Proč? Protože pokud nezačneš tvořit, nikam se neposuneš a jelikož žádný učený z nebe nespadl, je velká šance, že tvoje první počiny nebudou úplně top a nějaký zakomplexovaný blbeček, který se schovává za klávesnicí, sám nikdy nic nevytvořil a ani nevytvoří, ti pod vidko do komentářů vyblije svůj názor, který vyprodukoval jeho miniaturní rybí mozek. Nenech se odradit a vysměj se mu za jeho omezenost. Důležité ale je, abys ty sám vždycky věděl, že jsi to udělal nejlíp, jak jsi v momentální situaci mohl. Progres přijde, posuneš se, poučíš se z chyb, chytneš kameru víc do ruky a začneš víc cítit clips a hudbu. Neboj, ono to přijde…
Co je ale skutečný problém? Možná tím i někoho urazím, ale nemám s tím problém, jsem prostě upřímný a nechodím dlouho okolo horké kaše… Máme chytré telcky, ale sami začínáme být hloupí, někdy až dementní. Kvalitu buď nepoznáváme, což se prostě stává, ale mnohem horší je fakt, že kvalitu ani nehledáme a nebereme ji jako nějaké měřítko, jako náš cíl. Všechno chceme mít hlavně v kvantech. Hodně views, kopec followers, denně dvacet storek a pět příspěvků na grámek, však ten trash znáte. Víte co to je? Je to KVANTITA, je to mělkost, hloupost, krátká trvanlivost a zkažená pachuť naší klesající inteligence. Ano, chápu, že lidi jsou rádi druhým na očích a kupříkladu takový sponzor může mít radost, když máš 20k followers a sázíš denně na IG svůj trapný flat rail clip z lokálního parku… Když jsem slyšel, že tohle některé firmy / distribuce považují za gro „sponzoringu a podpory“ u riders, tak jsem nevěděl, jestli se smát anebo se rozplakat. Nakonec jsem se rozplakal v záchvatech smíchu nad mentalitou těchto ubohých lidí…
Pořád asi nejlepší Czech Made... To mě vždycky tak nahypuje do pojezdu!!!
Raději budu mít deset dobrých přátel, než tisíce followers na grámku… Raději udělám jedno kvalitní vidko za rok, než abych produkoval bullshit jak na běžícím páse… Klidně budu mít u webeditu padesát zhlédnutí, ale když mi pět lidí osobně řekne, že vidko byla pecka a něco v nich zanechalo, bude to mít pro mě smysl a budu mít obrovskou radost. Zaměřím se na kvalitu, protože ta mi něco dá, kvantita jenom plýtvá mým časem a uvědomuju si, že to je jediná fyzikální veličina, kterou nelze ovlivnit, ta utíká pořád stejně. Zakončíme to klasikou z nejlepšího českého seroše poslední doby s názvem MOST... #DYCKYKVALITA